Po slupkách ořechů
je v tobě nahá,
po jádru chutná sladce,
obtisklá něhou do mechu,
dotykem rozpraskaná,
ukrytá v jinovatce.
To se tak někdy stává,
když osloví ji v čase,
a přijdou prosit dlaně,
že láska opadává,
že po nich skutálí se
pro zamilované
Stélka se promění v kalich,
pak pramenitá láska
vlévá se sluncem do žil,
kde destiluje na líh,
v hrudi ohněm praská,
vším co jsem s Tebou prožil
zřejmě láskou jsem se opil
tvá stélka v ořechoví
mne zbarvila nahotou
tak hladkou
verbálně otevřenou
chutnou
pro zamilované...
07.10.2014 14:13:20 | básněnka