peří

v peří roztrženého polštáře
seděla na zemi
a sbírala -každý kousek
bílého hedvábí...
každé peříčko svých křídel...

snažila se pochytat
nostalgii
a vzpomínky, které odnášel vítr
snažila se zastavit...
koloběh...

snažila se rozpomenout.
na to nic předtím a potom...
marně...
stále sedí a čeká...
věčnost času...
na mě...až přijdu...
a až bude moct pochytat mé peří
které potom přidá do nového polštáře...

na němž budou spát nové sny.