Na opuštěném nádraží

Čekáš na opuštěném nádraží
a měsíc tančí
voláš do tmy
jako šílená
nikdo tě neslyší
jen prázdná noc
život jako vlaky
utíká...

Říkáš si, jaké je to klišé
přemýšlet o běhu času.

Přemýšlíš o něm.
O tom prvním?
Nebo druhém?

Jsou jeden jako druhý
a přitom tak odlišní
všichni muži
tvůj muž
tvůj... chybí ti?

Šíleně moc!
říkáš si
chtěla bys to vykřičet
do té tmy
jak moc ti na něm záleží
jak moc ho chceš mít
milovat do vyčerpání
do prázdna v hlavě
to je to, co potřebuješ
žádné víno
ve víně je pravda
ale nikdy tě nezachrání
když potřebuješ
to jenom on
dokáže všechno

zmizet
utéct
být šťastná

s ním
spolu
kdoví?

ani on ne
ani ty...