Polibek na rozloučenou
Polibek na rozloučenou
Anotace: ..................
slova
jež se ještě na jazyku
třpytila nadějí
minula tvé rty
a ztratila lesk
cítil jsem
ostré hrany
jak kůží derou se
přímo v můj střed
kde v úderech
zdrceného svalu
trhaly mé nitro
na kusy
nehnutě stál jsem
v posledním obrazu
našeho citu
a ty ses pomalu
začala ztrácet
v tu chvíli
věděl jsem
že již marné jsou
všechny záchranné
pokusy
snad jen polibek
na rozloučenou
ale ten
už se nenosí
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
au...
Rozumět životu můžeme pouze zpětně, dodatečně. Žít ho však musíme směrem dopředu...
22.10.2014 12:11:55 | Danger
Tak ani polibek nepřišel
pokus o obnovu citů nevyšel..
a on se v tichu ztrácí.....(
20.10.2014 23:45:37 | CULIKATÁ
...je nadherna, jak na vrsku rozhledna, co diva se do dali...co vse jeste odhali???..dekuji za krasne cteni a za to, ze vas tu mohu poznavat s laskou Y
17.10.2014 12:02:06 | Yazmin
Jakoby byl člověk na chvíli bezdomovcem v ošuntělém kabátě. V těch pár minutách neví a nemá nic. Snad i srdce na moment změní svůj rytmus a přiblíží se hibernaci. Vystihl jsi to opravdu dobře. ST :O)
15.10.2014 16:00:52 | Tichá meluzína
Garatuluji k 200 krásných dílek.
15.10.2014 14:27:26 | hledač