PORÁŽKA
PORÁŽKA
Anotace: Nerovná soutěž. Aneb paradoxy lásky. P.S. Život s námi často nejedná v rukavičkách a přináší i kruté absurdity bez ohledu na bonton – morbidnost není právě ta struna, na kterou jsem chtěl tímto zabrnkat. Ale to už je na vnímání čtenáře...
PORÁŽKA
soupeřili jsme o ni
váhala
byla nerozhodná
vydal jsem ze sebe vše
už už jsem sahal pro vavřín
vtom přišla tragédie
jeho nečekaná smrt
den ze dne
mu v jejích očích
začaly přibývat
přednosti
porazit mrtvého
v silách živého
není
Praha, 16.10.2014
https://www.youtube.com/watch?v=5xB_4sC0cXI
Komentáře (36)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
možná chybí odvaha...dokončit rozehranou partii...nezakázané přestalo chutnat...člověk hledající vně...uvnitř je přitom tolik místa...úsměv.děkuji, také za nádherný klavír.z.úsměv.
22.10.2014 23:00:16 | zdenka
Jako kus z meho kdysi zivota a znam to :-(
17.10.2014 20:44:24 | xoxoxo
Ne, není... to máš ze zkušenosti? Já také nemám na mého předčasně zemřelého bratra v očích maminky. Jenom tiše a bez poznámek sleduji, jak se jeho svatozář den ode dne rozrůstá...:-)
17.10.2014 18:21:23 | Pamína
Tak na tuhle otázku Ti veřejně neodpovím – to jsou verše a osoba autora je tu jenom jaksi mimochodem ;-) Ale snad aspoň tolik, že nemám takovou fantazii, abych si uměl něco vykonstruovat jen ze vzduchoprázdna - většinou píšu o tom, co mám nějak zažité nebo dobře odpozorované...
Ovšem hlavně Ti, Pamíno, moc děkuju za to rozšíření o Tvou osobní zkušenost, protože jsi mi tím splnila tajné přání, aby ten text byl vnímán i s podobným přesahem a ožil do širších souvislostí :-)
17.10.2014 18:57:44 | Amonasr
Když jsem četla nadpis, napadlo mne..asi porážka vepře:-) i to lze činit s láskou k masu, ale je maso i láska?... řekla bych že jo;-)
17.10.2014 15:52:53 | básněnka
Čekal jsem, jestli to někdo nevytáhne :-D Já si toho dvojího významu slova byl vědom, ale nechtělo se mi tam psát „PROHRA“ - ta "PORÁŽKA" mi připadá přesnější. Dotyčný nešťastník neprohrál, on byl ne vlastní vinou poražen soupeřem, se kterým už nedostal šanci změřit síly.
Nicméně Tvá asociace s láskou k masu je inspirativní - aniž bych chtěl dělat nějaké paralely, vždycky mě nepříjemně mrazí, když čtu třeba název výrobku – dětská šunka. Ani nechci domýšlet ten propletenec s láskou a k čemu – komu... A máš to, básněnko :-D Všem ostatním se omlouvám, tohle už asi je trošku morbidní... :-/ Ale „vepřová šunka“ také není šunka pro vepře – to jen na moji omluvu... :-/
17.10.2014 16:36:48 | Amonasr
Asociace u mne byla trochu jiná, ohledně dětské šunky se tvářím pobaveně a láska, je maso, abstraktně ovšem:-) dík za tvé básně...
17.10.2014 16:40:27 | básněnka
Básněnko, Ty jsi ve svém poetismu nepřekonatelná a pronikat do tajů Tvých metafor je velké dobrodružství a výzva. Samozřejmě bych si nikdy netroufal pouštět se u Tebe na tenký led výkladů typu "co tím chtěl básník říci" - spíš jsem to využil k rozvinutí hry ;-) Ale překlápení významů a hraní si s nimi mám vždycky rád - takže dík za Tvé básně i za Tvé komentáře :-) I za pobavení z té šunky ;-)
17.10.2014 16:53:47 | Amonasr
...jo, to je síla lidské psychiky-zapomínat horší a zveličovat ve vzpomínkách lepší...a tak je to asi většinou dobře.. v tomto případě je to těžká konkurence pro živého...(ještě horší by byla situace "proč já si hloupá nevzala Pištu Hufnágla?") :-)
17.10.2014 14:29:52 | bogen
...lepší bych to nevyjádřil než A42...to je skvěle zachycený paradox života...:)
17.10.2014 13:39:36 | Jort
...s laskou je to tezky, prave ta-kterou nemuzeme mit, je ta chtena...a pak - jak tedy souperit :)))...hodne silne a tak povedome s laskou Y...
17.10.2014 12:40:03 | Yazmin
Yazmin, díky za pravdu kterou jsi zde naznačila.Komentáře tak citlivých a moudrých lidí co jsou zde na Literu to je psychoškola života.Posílám pozdravy, jež vzdálenost neodradí.:-)
17.10.2014 21:17:52 | Malá mořská víla
tahle zasáhla hodně hluboko...nevím, co bych k tomu řekla, snad jen, že ten druhý musí být trpělivý a snažit se pochopit
17.10.2014 11:22:10 | iluzionistka
Naprosto souhlasím. Záleží také myslím na věku - jinak je schopen vnímat a reagovat mladík (slečna) v období prvních lásek, kdy intenzita netrpělivé zamilovanosti je až drásavá, a jinak vyzrálejší muž (žena), kteří své city dokážou už víc krotit a zapojit i zkušenosti, rozum a právě i trpělivost...
17.10.2014 11:28:03 | Amonasr
To máš pravdu,na věku to určitě záleží. Ono je tohle asi dost těžké na pochopení, ale vezmi si to třeba jako určitou úctu k tomu člověku a možná i pocit jakési vnitřní zodpovědnosti a viny, i když třeba neopodstatněné. Ale na venek je to určitě absurdní, s tím souhlasím.
17.10.2014 17:34:46 | iluzionistka
Milá Iluzionistko, Ty ale umíš tlačit do kouta ;-)) Ta básnička je (aspoň doufám) poezie s všelijakými možnými výklady a skrytými vrstvami, které je možné reflektovat, domyslet a „dotvořit“ v mysli čtenáře různými směry. Nicméně naprosto s Tebou souhlasím a kdybych nebyl autorem, byl bych i konkrétnější při téhle odpovědi. Ale to té básničce nemůžu udělat – nicméně čtenář, který se dokáže vcítit do obou živých aktérů této neuvěřitelně těžké situace, Ti nepochybně dá za pravdu spolu se mnou :-)
17.10.2014 17:57:46 | Amonasr
Ale kdeže,kdybych tě chtěla tlačit do kouta, tak to vypadá jinak. Navíc to ani neumím :) Jen jsem tu viděla různé názory, tak jsem řekla ten svůj. Neber to prosím jako nějaký nátlak :)
17.10.2014 19:50:10 | iluzionistka
Někdy se člověk zažene do kouta i sám :-) A názory, to já rád, zvlášť když jsou přímo z něčí hlavy a nutí k zamyšlení – tak se neostýchej ani příště :-)
18.10.2014 00:16:38 | Amonasr