Věčný cíl
Věčný cíl
Zamilovala jsem se do tebe po minutě hned.
Koukla jsem se do tvých očí,
Myslela jsem ,že padám a celý svět se kolem točí.
Vidím tě a podlamují se mi kolena,
Tuším ,že zamnou padají polena.
Miluji tě a budu s tebou při každé věci,
Nezajímají mi lidi co mají na tebe různé keci.
Tvoje postava je pro mě boží,
Která mě vždy do kolen položí.
Válím se na zemi,jsem jako blázen,
Umírám touhou, psát pro tebe básně.
Budu ti věrná do poslední chvíle,
Si zařazený do mého cíle,
Co víc si přát do té chvíle.
Tvoje povaha je pro skvělá,
Si pro mě věc cená.
V srdci si pro mě nezapomenutelná věc,
U tebe jsem jako rozpálená pec.
Mam tajný strach , že tě ztratim,
Stejnem se k tobě vždy vrátim.
Přitahuješ mě jako magnet,...
Komentáře (19)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Píšeš, že máme kritizovat, tak snad to myslíš vážně a nebudeš si to brát nějak zle.
Nikdy nehodnotím obsah, protože k tomu má autor většinou osobní vztah a je jen na preferencích čtenáře, jestli se bude, nebo nebude líbit.
Co se dá hodnotit je rozhodně rytmus, kvalita rýmu, ať už fonetická, nebo sémantická. Dá se rozhodně hodnotit metaforika a nakonec také použitá eufonie.
Tak postupně:
Rytmika tu prakticky chybí. Tu je potřeba nastudovat a uplatňovat. Bez rytmu se sice dá psát, ale potom už jsme na hraně, kdy končí poezie. V díle nejsou žádné dva odpovídající verše se stejnou rytmikou. Na vysvětlení celé problematiky by tu asi nestačil komentář, tak jen doporučuju nastudovat pojmy "trochej", "daktyl" a možná ještě "jamb". V češtině to úplně stačí a cvičit se v jejich užíváním. Je potřeba si pak dávat ještě pozor na přízvuky na předložkách, ale to sama pochopíš.
Fonetická kvalita tu povětšinou funguje, ale je to bohužel dáno velmi častým používáním gramatických rýmů (viz. níže). Jinak je tu také často rým bez kosonance, což někdy nevadí (tep,hned), ale jindy to nezní moc hezky (cená, skvělá; blázen, básně).
Co se týče sémantické kvality, tam to bohužel kulhá na obě nohy. V češtině je pár pravidel, které stačí sledovat, a uvidíš, že dostane veršování daleko příjemnější podobu. To asi nejdůležitější je, nepoužívat gramatické rýmy - tzn. nerýmovat stejné slovní druhy, a když už ano, tak rozhodně v jiném pádě, čísle apod. Gramatické rýmy zní prostě strašlivě odbytě, mnohdy až infantilně a jsou jen na škodu (polena, kolena; věc, pec; ztratím, vrátím; věci, keci).
Dalším pravidlem je vyvarování se rýmových klišé - tak aby nebyl rým předvídatelný, pokud to tedy není vyloženě cílem, nebo součástí pointy. Z klišé se tu objevuje jedno velmi ohrané (očí; točí).
Metaforika tu také není, což není podmínka básně, ale je rozhodně škoda nechávat díla jen povrchová - v prvním plánu. Zvlášť pokud jde o lásku - tam jde vymyslet tisíce způsobů, jak jí čtenářům přiblížit.
A nakonec eufonie, čili zvukomalba. Taktéž chybí.
Je potřeba myslet na to, že zvlášť u vázané poezie, je potřeba držet formu v celé délce, a pokud jí chci porušit, musím vědět že a proč to dělám.
V opačném případě to působí roztěkaně a nepromyšleně.
Piš dál, co nejvíc a zkoušej pracovat s rytmy a různými žánry. Je to jako cokoliv jiného - stačí cvik ;)
T.
09.11.2014 19:47:38 | Tom Dvořák
Docela dobré :)
09.11.2014 10:42:07 | Laven De Brig
Ahoj.
Bude to chtít veršíky postupně pilovat, taky formu, rytmus a tak, ale když do toho půjdeš, budeš se postupně zlepšovat jako my všichni tady.
Takže vítej a držím palce.
PS.: Taky různé básně čti. tím se hodně naučíš poezii dobře vnímat a cítit.
RM.
23.10.2014 22:08:29 | Robin Marnolli
...takže troška kritiky: líbilo by se mi to spíš jako víc volný verš nebo povídečka...takový fiktivní (nikdy neposlaný samozřejmě) dopis milému...třeba :-)
23.10.2014 12:57:48 | bogen
Strohé, dětské, s chybami, ale hezké na ten věk :) až uplyne pár let, zasměješ se tomu ;)
23.10.2014 12:04:54 | SmallGeorge
Tak děkuji moc ;)
23.10.2014 13:59:59 | Pucík 2