Anotace: ...nálada...
Chodíš mi s podzimem.
Snad čekáš pokorný
až nebe zešediví,
až mlha spolkne
mokré zlatky bříz
a vítr
samotu vyčte
břečťanovým dlaním.
Rvou moje rána.
Má rána čekající
na dotek tvých kroků,
na stíny opláštěné,
ponořené v ticho,
co barvou utlumenou
cestu mi značí
ořechových vůní.
Je říjen, milý,
tak proč,
proč dál otálet...
Sice jsem se k ní dostala až v listopadu, ale to její krásné říjnovosti nic neubírá.
03.11.2014 19:50:35 | A42
Pokud ti chodí only s podzimem ... toHO moc neužiješ. Ten tip už budeš mít FURT!!
24.10.2014 17:28:31 | aravara
On se vtírá pořád, ale s podzimem je to ještě horší :D
Dík za ocenění :)
24.10.2014 17:49:43 | Hesiona-Essylt