Pod peřinou

S láskou koukám jak spíš a sladce sníš si pod peřinou,

rukou hladím Tě po vlasech a sám se třesu zimou,

nemůžu dýchat, připadám si jak hluboko pod hladinou,

neslyšíš ta horká slova lásky, jež se mi ze rtů derou,

polibky co pálí na kůži, slova co do smrti nezahynou.

Odpusť mi, lásko, všechny moje hříchy,

přiznávám, bylo to všechno z mé viny,

nyní spadl jsem dolů na zem z nebeské pýchy,

to jsem nebyl já, to byl někdo zcela jiný.