nespavost

jak sirka která neškrtne 

máš sen po kterém neusneš 

a krásy noci netušíš

z něj víš jak snadno dokážu

že tebe obelstím i tmu

co zachvívá se mezi víčky 

když padá do ní déšť

pak s ránem tělo protáhneš 

a pod vahadlem hořícího dne 

zvážíš jak se rozhodneš

a vzpřímená jak plamen svíčky 

nikomu to neřekneš

že chceš mě svádět nesváděna

a nenechat se svést