Na vahách srdce

NA VAHÁCH SRDCE

Posílám prosby do nebe
jako hrách na zeď
žalostné slzy
padlého anděla v sychravém dni

Posílám prosby
posílám otázky
co hned jak vyslovím
vzápětí mrzí

poklekám na hrachu své vnitřní rozpolcenosti
můj vlastní Boží soud
bodá mě do kolen
mrazí mě hluboko do morku kostí

Stydím se
za svoje slabosti
za svoje pomyslné viny
za to, že vážím na vahách srdce
kolik je lásky, a kolik nelásky
za to, že řeším
nakolik zauzlené jsou naše vztahové provázky
za to, že počítám
kolik citových dluhů mezi námi je bez jistiny

Oči mám od soli
a žádná odpověď
od nebe, ani od tebe

co naplat
zřejmě nebeská pošta zrušila přepážku
anebo zemřeli cherubíni
kteří se na světě starali o lásku

A co ty, miláčku?
oháníš se tu směšně stařeckou holí
nepřesvědčivě jako provinční herec
neschopný říci mi do očí
tu nejprozaičtější pravdu

že mě nemáš dost rád

Na scénách divadel na kraji listopadu
jen samé tragédie začali hrát

přesto se usmívám

to abys nevěděl
jak mě to bolí