Anotace: sonet
Již nasytilas moji touhu věčnou
a podalas mé nahé duši plášť
však poznav jaké sladké plody máš
teď v kruhu tvém chci býti tvojí sečnou
Já hořím pro tě láskou nekonečnou
až spaluju tím onen krásný plášť
vždyť co je pod ním stejně dávno znáš
tak prosím buď mou spřežkou příslovečnou
Ach, duši třeba ďáblovi bych upsal
a přeplaval bych kvůli tobě moře
jen kdybys pro mě stejnou slabost měla
A třebaže prý nadaný jsem pisal
co umí lidem zmírnit jejich hoře
ten plášť mým psaním těžko sundám z těla
Vskutku inspirativní a velmi vydařené dílo.
Nevím jak napsat neobyčejný komentář k tak neobyčejné básní, je opravdu krásná :) ST
21.11.2014 00:18:25 | Lioness
Tak to je nádhera...dokonalé.
20.11.2014 23:33:32 | PonnyPrincess
Děkuji za přečtení. "Dokonalé" je vskutku hezké ohodnocení.
21.11.2014 00:02:31 | Giuseppe_Lumík
emoce z toho přímo sálají...tahle báseň se rovná dílům nejlepších básníků :-)
21.11.2014 00:53:56 | PonnyPrincess
Jediné škobrtnutí je ten rým "upsal-pisal". Jinak jsem si na tom sonetu pěkně na dobrou noc smlsla :)
20.11.2014 22:34:33 | Hesiona-Essylt
Taky z něj nejsem dvakrát nadšen. Z tvojí reakce ovšem ano. Takže dobrou.
20.11.2014 22:40:49 | Giuseppe_Lumík