Stojím na refuge ...

Stojím na refuge v záři slunce,
které mě tak nabíjí
Nasávám tu sílu dálek, světa nepoznaného
Jiskřičky paprsků se odráží od hluboké tůně mého bytí
Klid se vznáší nad hlavou a nevnímám stroj času
Dívám se a jdu vstříc té zvláštnosti,
která mě tolik pokouší
Krok za krokem se blížím k té závislosti,
žlutá stuha mě ovíjí
Láká mě k sobě, konejší svou zlatavou vůní
Sonáta se rozezní celým tělem,
zalije mě svým světlem
Hýčká ve směru touhy, není to přízrak pouhý
Projít si peklem, to už tu bylo
Padal déšť na mé skráně , očista duše a vše smylo
Tvá ústa se přiblíží,
rej krásné hry mě vtáhne do děje
Hlavolam těla začíná své představení
Pozvedám oči, touha se mísí s láskou
Je krásná jako kapička rosy na rudé růži
Je čistá jako kapička rosy na růži bílé