SOBEC

Šedé peří snáší se k zemi,

jak vánek zvolna ustává.

Zmučená tvář mladé ženy,

jež pozvolna slzám propadá.

Dlouhé vlasy skrývají oči,

v nichž život téměř vyhasl.

Tělo leží v slabé křeči,

a jsou slyšet tiché řeči.

Malé modlitby.

Bůh jen mlčí, nemá slov

shůry hledíc na malou stráň,

kde slyšet je tichých řečí

--- modliteb a vzlyků.

Padá na zem poslední pírko,

pramalá naděje na život.

---

Poslední sbohem ke stvořiteli, otci svému

a lásku své milé posílá.

Ach.

Uplakané oči k nebesům hledí a ta tiše pláčou s nimi,

když anděl lásky vydechl

a Bůh odvrátil svůj zrak,

aby vidět nemusel syna svého v prach!