Lásce Mé

Oči jasné , tvé to hvězdy
V záři jejich Měsíc hasne
A co Slunce , potajmu jen
závistí snad oslepeno jest,
v kouzlo tvé jsem upad‘ , věř mi,
leč lítost na místě mém není,
vše to jen podivné snění,
přenádherná skutečnost,
však já bych toto bez váhání,
nedal komu na věčnost.
Bláznovství jsem propad‘ ,jen
v tu lásku jak růže květ,
a to že mohu s mojí milou
býti dny i noci spolu
mi dává celý svět, co je tu
jako kvítek na sametu,
něha, krása, samý cit
chci pro tebe tady být,
vždy a všude v časech zlých
či dobrých, zdát se ,avšak žít.
Po boku tvém jak chrabrý rytíř,
tvého srdce hrdinou,
a naproti všem nepřátelům,
vybojovat lásku tvou
jen ústy, rty a upřímností,
slova silná, mocná, vřelá,
já jsem tvůj a ty jsi mou.