Anotace: ...
Jsem tma - v níž se hvězda třpytí
Jsem touha, která Ti mámí smysly víc, než silné pití
Jsem hudbou ve Tvé hlavě, zklidňující vztek
Jsem dojemnější historka, nežli dámský brek
Jsem ruka nabízejíc výpomoc
Jsem kamarád, co Ti nedovolí pitomost
Jsem voda hasící Tvé výstřelky
Jsem génius, třídící Tvé myšlenky
Jsem pouhou krásou nebeskou
Jsem také tou lží nehezkou
Jsem bolestí, co bodá Tě
Jsem láskou, co plní srdce bohatě
Jsem sluncem v zimě svítícím
Jsem mrtvým v hrobě ležícím
Jsem dýka ostrá za pasem
Jsem známí s kápem Fracassem
Jsem poutník v světě s nástrahou
Jsem hvězda s velkou ostrahou
Jsem přibíjený ke kříži
Jsem poklad cenný za mříží
Jsem bratrem avšak bez otce
Jsem ten, co říká - nezlob se
Jsem ten, co křičí z plných plic
Avšak vím, že bez Tebe, jsem pouhé NIC!
Báseň je krásná, ale nesouhlasím s myšlenkou. Sice když najdeme někoho k sobě máme pocit kompletnosti, ale neznamená to že sám jsi nic..
05.12.2014 00:18:30 | Lioness
Jsem rád za tvůj názor. Každopádně tvůj nesouhlas chápu, jde ovšem o pocit. Určitě znáš ten pocit, kdy jsi s tím, koho miluješ a cítíš, že dokážeš vše, nač jen pomyslíš. A pak ten druhý pocit, kdy milovaná osoba odejde a cítíš se sama, prázdná, ničím...
05.12.2014 22:33:35 | Jack Santiago
To ano, plne chapu ten pocit jako kdyz Ti chybi kousek sama sebe, laska nas dela nepremozitelnymi..ale stale jsi ta sama osoba :)
05.12.2014 23:28:42 | Lioness
Jak říkám :) jde o pocity, které nás ovlivňují na každém kroku :)
05.12.2014 23:32:05 | Jack Santiago
Je to pěkné, moc pěkné, snad až přespříliš. Co takhle - Jsem touha, co se Bohu rouhá, jsme nůž, co zranil ti srdce, jsem nikdo ve tvé ruce ... Já vím, to je jiná báseň ... Mnohdy až přehnaně dovedu být sebekritický.
04.12.2014 21:28:10 | VEDz RVAHEs