Martiny

Mé lásky, mé Martiny,
Vy strážkyně mých dětských snů,
Ztracené v času a ukryté v mé mysli,
Vám po sedmičce vína
V němž pravda se mi skryla (a nalezena byla)
Píšu tyhle slova, co na srdce mi přišly.

Pro první z vás, já řezal jsem si žíly,
Pro druhou, když pozbýval jsem síly,
Vstoupil do armády.
A pro tu třetí? To uvidíme.
Možná všechno a snad nic.

Tak jako pro Kryla
Je pro mě Martina
osudem a prokletím.
Když líbám vaše ústa
Vím, do pekla dozajista
Jednou se pro vás proletím.

Martino, Martino,
Kde končí svět a kde plavou ryby?
Nad lahví od vína,
Na kraji nebe, sčítám své chyby.