Anotace: Samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš.
Ještě pár chvil, zrnek písku, kapek vína do číše
Skončí všechno, co jsem nechtěl - proč mi zase nepíše?
Už jen střepy střepů okna, jenom jednou půjdu spát
Už jen jedno probuzení, naposled si nechám o Tvé lásce zdát
Vše už je to naposledy, poslední má samota
Naposled nás dálka dělí - Jak od Paříže Dakota
Nebude dál východ slunce, bez Tvých krásných úsměvů
Ty mne budou krásně hřát, jak horká káva ve sněhu
Pravda řekne ,,sbohem´´ lžím - jež pravdu kradly každý den
Lež nyní zmizí jako dým - A u mne bude pravda jen
Radost svleče smutek ze mne, strhá jej jak plakáty
Budu mít Tvé ruce jemné, a polibky jak nugáty
V svitu jasna - temno směle odkráčí
Stesku plné, že můj smutek mu již nestačí
V žáru lásky, křiku citů a vichřici objetí
Budou slzy padat na zem pod náporem dojetí
Že jsi zase se mnou tady - a pryč Tě jen tak nepustím
Řeknu slova ,,Miluji Tě´´ - a oči z Tebe nezpustím!