sedáváme spolu na větrném kolotoči
a než tahle jízda skončí
se závratí točíme se dokola
jakým hlasem na mě zavoláš
až úzkost ze žárlivých nocí nepřeskočím
co se mnou potom uděláš ?
miluju to nebe ve tvých očích říkám
divím se že už to nepoznáš
a když nás ani tíha výšky nezaskočí
spočítám ti všechny pihy
co kde máš
tak proč se lásko nesvlékáš ?
vidíš a já mám stekjně stejný název básničky:-)
jo ty myšlenkový pochody:-)
závrať je ale závrať...
09.12.2014 21:06:45 | básněnka
Hm..nekdy
je fajn nesvlekat uplne ale jen tak na pokraj predstavam ..lehce
natuknout a nechat fantazii pracovat ...a pak ...;-)
08.12.2014 13:10:16 | xoxoxo
já vím,za daný situace je to mnohdy lepší a hodnotnější řešení...a sloveso nesvlékáš jsem tam vlastně hodil pro pointu a rým , spíš tak trochu improvizovaně :-)
08.12.2014 21:33:12 | josuatree