Bolí To!

Tikot hodin, hlasy zvonů a únava v mém srdci hlásá

Ať jdu již spát - opomenu, myšlenku tu, co mne drásá

Na spanilou, přenádhernou, upřímnou a sličnou Paní

Jejíž krásný milý úsměv na rtech, neupadne v zapomnění

Času uplynulo toliko, až k údivu se zdáti může

Že přes to všechno – BOLÍ TO, nebrala jsi mne jako muže!

Jen bohu sluší pravdu soudit, zda byli jsme si souzení

Nechala jsi mne v prázdnu bloudit, a dát své srdce do dlaní

Při trýznivé trpké noci, kdy postrádal jsem tvoji tvář

Prodíral se osaměním – Jsi anděl, postrádaje svatozář

Vzpomínám na opuštění, touhu, smutek, zaslíbení – snad shoří to!

Přes ty roky uplynulé, byť od tebe a v odloučení, víš, má Paní… BOLÍ TO!

Ač vyprávěl bych lidem v světě, že srdce mé má v srdci tebe

Nemohu, byť v každé větě, ukrývá se slovo, které zebe

Vždyť zradou je dnes láska k Tobě, zradou mojí princezny

Nevhodnou a navíc v době, kdy je náš vztah líbezný

Navzdor dnešku, napříč dobou, já vyslovil Ti  : ,,na věky´´

Správně tuším,  je to hrozbou, však můj cit není daleký

Ni lhostejnost, ni milování, mé srdce píše za sebe

,,Na věky´´ mám jedno přání, viď, že vždy tu budu pro tebe!

Jak skálopevné přesvědčení, jak v knize veršů od básníka – je stovky veršů polito

Ač zamilován do jiné, věz, láska k tobě není k zatracení, víš, má Paní… BOLÍ TO!