Fénix

Vedou mě za ruku
hvězdná opojení,
střípky všech odlesků
nad jejichž krásy nic není..

V mlze všech vzpomínek
ztrácím se sama,
pád nejde zastavit
pak krutá rána.

Hluchota všech slepých
a nůž v srdci zbyl,
oblékám plášť smutku,
aby vše skryl.

Duže je spálená
popel je všude,
oheň mě polapil
oči jsou rudé.

Fénix se narodil
zvedá se k letu,
povstal tu z popela,
aby dal naději celému světu...