O něžnosti

Něžnost je náruč peří,
chtěl bych Ti ji dát,
stále jemná a hřeje,
snad na pořád.

V dotecích se skrývá,
srdce, co chce hřát,
co plní Tvoje přání,
když smím Tě milovat.

V polibku se choulí,
úsměv ze souznění,
v srdci tiše bloudí
a věří v převtělení.

Tvé pohlazení smývá,
všechny trable světa
a když se v duši stmívá,
je po smutku jen veta.

Jen život umí dávat,
ale taky brát,
věř mi Lásko moje,
budu těžce umírat.