Vzpomínáš lásko?

Bylo to včera, nebo před lety?
Ve vzduchu bylo to zvláštní napětí.
Nejdřív jsem nechtěl s tebou být,
poté jsem ucítil své srdce bít.

Hledal jsem tě, věčně byl vedle tebe,
říkal jsem si, že jsi snad spadla z nebe.
Tak krásná, vtipná, něžná,
proč nebyla ta noc víc běžná?

Úžasný večer, úžasná noc,
s tebou jsem si to užil moc.
Jenomže všechno jednou končí,
ale ta holka se nerozloučí.

Neřekla ahoj, sbohem, nebo pa,
zkrátka najednou odešla a mě zbyla jen tma.
Stále cítím tvůj parfém, cítím tvé dlaně v mích,
vidím tvoje oči a slyším tvůj smích.

Ta jiskra! Vzpomínáš?
Jenže ty už se na mě nedíváš.
Jenže už tu nejsi, prostě jsi jela domů,
nemohl jsem věřit tomu.

Držel jsem tě, tančili jsme,
ale ráno? Zmizeli jsme.
Už není my, je zas jen ty a já,
šťastný, kdo ten pocit nezná.