to pro tebe na prahu jara
řežu mladé proutí
a šlehám po tvých křivkách
co žádný hrnčíř nevykroutí
a na podzim ti nosím
velké srdce z pouti
to pro tebe to pro tebe
se raduju a rmoutím
do tmy světlem planu
a jak stvol révy bez vody
se do spirály skroutím
než bych ty tvé oči
viděl vyhasnouti
jen haluzí bych stal se
suchou, umírající
nebo rovnou vzplanul
sám od sebe
protože jsem bez tebe
jako mraky bez nebe
jak vlna hnaná přílivem
než do písku se zhroutí