Srdce z ledu

Tvá slova jak rampouchy vpíjí se do mé hrudi,
s každým nádechem rostou… a studí, to studí!
Na srdci v tom okamžení napadnou bělostné závěje,
pod sněhem pohřbí i ten poslední kousek naděje.

Začnou pomalu klíčit, zima do žil se vlévá,
v prochladlém nitru plazí se jak mrazivá réva.
Namísto srdce tu vyrostl ledový květ,
jen kvůli tobě zamrzl celý můj svět.