plaché ráno
po špičkách odchází
někam do dne
a ty po nočních extázích
prodýchaných ve dvou
důkladně se sprchuješ
smýváš příchuť noci
a ještě si k tomu zpíváš
a na tmavé podlaze
necháváš za sebou
mokré šlépěje
svých něžných chodidel
a já se prostě jen dívám
na ty dvě tři minuty
přirozené ženskosti a lehkosti
protože není nic krásnějšího
než vidět jak se oblékáš
takovouhle báseň
nikdy nenapíšu