Jseš neobyčejná.. Jseš neprostá... Jseš nezanikající krása.
Jseš složitá a noblesní. Jseš úžasná a jasná.
Jseš nekonečná energie, co ozařuje moji mysl,
jseš jak nekonečná studánka, štestí pro můj oční smysl.
Jseš jako hora, poušť a oceán,
za tu důvod zemřít nehledám.
Ten je jasný jako zář, co v Tvých očích dohledám.
Mohl bych se koukat dál, každý den a všechny léta..
Na ty lesklé perly v hlavě... odolat? Těm se fakt nedá...
Moje nove prokletí, zahrnuje Tvoji krásu,
jen se divám z povzdálí, čekám kdy už v mysli zhasnu.
Jenže zhasnout nejde, tam pořád světlo poletuje,
jsou to Tvoje hebké tváře, co mě teďka ohromuje..