Strach
Strach
Anotace: O strachu ze zapomění. E
Já mám strach že zapomenu
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
jak se něžně hladí.
Že si víckrát nevzpomenu
jak se jemně svádí.
Že nezvládnu již políbení.
Už nevím jak se smát.
Že nedojdu již zalíbení
a sám tu budu stát.
Že zapomenu krásná slova
co jem kdysi šeptal.
Jež byla krásná, sametová.
Však stín mou duši zdeptal.
Asi lásku nezasloužím.
Já nemám na ní právo.
Není dne kdy nezatoužím.
Není mi však dáno.
E
Autor Erien, potulný bard, 31.01.2007
Přečteno 415x
Tipy 0
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Tož trousím...myslím, že nás oba napadá to samé...tys to krásně sepsal...bohužel to ten pocit asi nevymaže,co? Copak zapomenout vše o těle...ale spíš...nezapomenout cítit...a to mě třeba docela děsí...že se prostě neumím zamilovat...třeba jednou..ale...třeba taky ne..
Oou...sloh..nu omlouvám se, že ti to tu plním..prostě ..pěkná.
31.01.2007 20:41:00 | Ayla