v pološeru oblých linek
a něžně ubíhajících čar
prsty kroužím po tvé kůži
a kreslím po tvých mapách
hluboká údolí vysoká pohoří
i místa plná houštin
zálivy kde se úží
až na okraj propasti
kde nic nehoří
snad po všech místech
tvého těla bloudím
a ty se nijak nestydíš
mám totiž dar
celou tě vidět lásko
tak jak ty se nevidíš