Mu

Za stínem nepříjemné pavučiny,
za rozmlženým sklem,
za ohněm, ničícím vše kolem sebe,
za ledovou zdí
a přitom tak blízko,
přímo přede mnou a vedle mě.
Jen ta odporná nevědomost,
ten štěstí beroucí stud,
nebo snad nešťastné neporozumění.
Chtít uchopit a netušit, zda je za co.
Chtít obejmout a bát se nože,
probodávajícího poblázněné srdce.
Chtít políbit a bát se jediného…