Šílené představy, šílené sny. V noci mě budí a nemohu spát,
mám brečet, smát se, či se jich bát?
Mám zahnat je a zapudit,
říci si, že lepší by bylo se vůbec nevzbudit?
Nevím, nevím, co dělat s tím mám,
hodit svůj život do koše a zůstat zase sám?
Tak otevři mi prosím své srdce,
a podej svou dlaň, své ruce.
Jseš pro mě vítr, jseš pro mě slunce, jseš pro mě nebe,
tak dovol, ať ve Tvých očích vidím jen sebe.
Na to, že jsi nepsavec, tak teda musím přiznat, že tento pocit jsem prožil párkrát a naposledy s tebou, když jsem to četl. Dobrý.
28.01.2015 23:17:40 | VEDz RVAHEs
No, já jsem nepsavec a nespavec :)
A vůbec se tak trochu ptám, co tady mezi Vámi vlastně dělám...
29.01.2015 00:57:17 | Nespavec
Ach ta láska...věcné téma:)
Pokud mohu tak já bych v poslední sloce zvolila 'jsi' místo 'jseš' a asi bych vynechala 'jen' sebe a napsala "dovol ať ve Tvých očích spatřit smím jen sebe" jde mi to líp přes pusu abych tak řekla..
Líbí se mi ale samozřejmě i taková jaká je, vůbec jsem tím nechtěla říct nic špatného:)
27.01.2015 01:51:03 | Lioness