Stopy ve sněhu

Kruté jsou pláně,
neodcházej na ně.
Je léto, čas se mílí,
tak zůstaň ještě chvíli!

Kam jen šel, kam on jen šel?
Ten, co tu srdce zapomněl.
Stopy ve sněhu se ztrácí,
mé srdce snad vykrvácí.

Pustiny leží mezi námi,
zoufalství číhá před branami.
Ač v myšlenkách jsem blíž a blíž,
mé světlo nikdy neuzříš.

Hořké a strašné noční bdění,
horší snad jenom moje snění.
Odešel jsi pryč, já nevím kam.
Více se s tebou neshledám.

V náručí stínů
tu bezbranně hynu,
jak slunce polední.
A s každou další mílí,
kraj tvou bolest sdílí,
tys poutník poslední.

Něco mi tě stále připomíná.
Ač stopy zavál sníh
a ticho v ulicích,
jenom blázen zapomíná.