Úsměv Tvůj
Úsměv Tvůj
jako květ růže se jeví,
když se usměješ, tak rychle se mění.
Jsou ranou v hrudi, ranou jíž krvácím,
jsou zmatkem v hlavě mé, zmatkem nekonečným,
jsou listím podzimním, jež ze stromů padá,
s nimi život mě opouští, tak si připadám,
jsou předzvěstí bolesti krvavé, neúprosné,
když srdce je zlomené,
jsou ranou v srdci mém,
ranou nezhojenou,
ranou bolestnou a ranou nečekanou.
Tvůj úsměv mě rozveselí,
aby zmizel se přesto modlím,
Pak zas jsou lístky růže okvětní,
bolest odezní
a já se usmát smím.
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ach tolik blízká tvorba Tvá mé duši, Citlivý :-)
23.02.2016 23:05:10 | tvořilka
Pěkné, ale pozor. Lepší je být smutný s láskou, než veselý bez ní.
06.02.2015 23:36:26 | VEDz RVAHEs
Cítit něco takového bylo to nejhorší, co jsem kdy zažil. Není to jako bolest. Je to jako mizet ze světa a vidět, kolik je toho na něm krásné a ve chvíli, kdy Vás svět vtáhne zpět ta krása zase hned zmizí.
07.02.2015 11:59:53 | Vyvrženec
Můj pseudonym VEDz RVAHEs jsou dvě jména složená ze zadu. Moje a mojí první lásky. Je pěkné, že prožíváš něco, na co do smrti nezapomeneš. Tenkrát jsem napsal "Zvony kostelní zvoní, pohřeb a nebo svatba. Květiny rostou a voní a vůbec jim nevadí, že včera večer Umřela Láska ..." Nejde zapomenout. Naučit se s tím žít ... se musí
08.02.2015 17:52:18 | VEDz RVAHEs
Láska je úsvit za noci, cit, jenž sladce zraní..síla dech beroucí, jasná to hvězda ranní! :-)
23.02.2016 23:16:43 | tvořilka
Krásná
03.02.2015 10:37:10 | Lioness
... a pravdivá, bohužel.
Děkuji
03.02.2015 10:38:23 | Vyvrženec
Tak držím palce ať se už neusmívá..? ;)
03.02.2015 10:39:22 | Lioness
Z jistého úhlu pohledu je "naštěstí" tato dívka již dlouho pryč a k mému neštěstí se objevila jiná podobná. Ale děkuji :)
Co se týče té básně už je pár let stará a i když si ještě uvědomuji, že mluvila pravdu, tak už je to jen vzpomínka.
03.02.2015 10:42:33 | Vyvrženec