opřena o kandelábr
a zas líbat kočičí hlavy
je pozdě
jdi uspat noc
kdy je čas sklízet rulík z jeho očí?
tak načechraný průvod neúprosných pampelišek
bolí
prázdné nádraží
svírají mě syrové ruce
a tvůj horký dech
vyschl
flaška rumu se tiskne ke tvým rtům až ji pohltíš
až ji pohltíš
zamiluje se do modrookých s panenkama na klíček
poletíme
vole stažené němým skřekem
sivé děti
nic než smetí padající z mraků
vstup zakázán - zbořený zámek
a vlak na konci tunelu
nepřestává
železnit
nechal jsi otisk per na vlhkých dlažebních kostkách
lampa se rozsvítila
a ona
stojí s podlomenými koleny
bez filtru
milenců