Umíral jsem
Umíral jsem
Anotace: Valentýnský speciál v bezrozměrném verši, určený pro živý přednes.
Umíral jsem touhou
poznat tvé objetí
natolik
až se souvětí v mé hlavě
rozplynula na jazyku
do podoby prostých zvuků
umíral jsem zvědavostí
hostit v rukou tvoje boky
a každý večer změnit
ve slavnostní banket
kde by parket
rozezněly naše kroky
umíral jsem nedočkavostí
dělat díry v hrázích
a stavět mosty
co by otřepaným frázím
daly nový význam
- to vše rád přiznám
stejně jako
že jsem umíral láskou
spojit naše těla
- láskou
o které jsi hádám nevěděla
až se mi podařilo
dokonat celé dílo
a umřít
docela
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ale to je hezká valentýnka,lepší umírání neznám:-)
15.02.2015 19:58:35 | střelkyně1
jestli to byla jen malá smrt...tak bych ji znovu žila:-)
15.02.2015 13:58:23 | básněnka
Když jsem to psal, měl jsem v hlavě tu malou i tu velkou. Neměl jsem totiž výjimečně žádnou konkrétní inspiraci - spíš sérii různých inspirací. Ale jo, stejně to za to stojí :)
15.02.2015 14:01:00 | Tom Dvořák
Jo, dobrý, seriál na umírání a hle. Ten konec mě mile překvapil. Umřít před koncem milování. Nebo před začátkem ?
14.02.2015 20:40:53 | VEDz RVAHEs
Ani nevím. V platonický rovině před koncem. V jakýkoliv jiný před začátkem. Je to zkrátka kontrast na slovo "umírat", který není vždycky tak negativní, když se doplní vhodným slovem.
14.02.2015 22:15:42 | Tom Dvořák