Osud

Srdce mi buší, hlava třeští,

snad někdo bere mě do kleští.

Mám pocit, že jseš jen pouhý sen,

křičím, volám: „Do náruče mě vem!"

Nedovedu bez Tebe žít,

nikdy nenalezne má duše klid.

Tak se mi prosím vrať,

nekonečné čekání zkrať.

Srdce mi buší, hlava třeští,

co osud mi to zase věští?