Utíkáš

Je to jako hloupá hra,
připadáš si chycen při činu.
Utíkáš a nedáš tomu čas,
strkáš hlavu do písku.

Děláš, jako by se nic nestalo,
bojíš se přiznat si pravdu,
mizíš a nic po tobě nezůstává.
Místo boje, vybral sis útěk.

Mažeš všechny vzpomínky,
mě ale vymazat nemůžeš!
Bereš nohy na ramena, neohlížíš se.
Nechceš vědět, jak moc tě potřebuju.

Skrýváš se ve světě, kam nepatříš,
raději volíš tu snazší cestu.
Já jsem omyl z minulosti,
před kterým tak usilovně prcháš.