Na rukou nosit chtěl bych Tě jak tenkrát, dávno, kdysi,
zas po Tvém boku toužím být a pro to jen dýchám,
klopýtám ve snách, ani čas nesetřel Tvé rysy,
sto let za Tvé polibky, Tvůj hlas co v ozvěnách slýchám.
Když touha zběsilá s napětím láme se v bouři mé duše,
jak za sklem v temnotách, Tvá vůně těla mámivá,
proudem ze srdce prýští krvavé slzy a já netuše,
proč říkám Ti, křičím, volám Tě, má princezno bláznivá.