Život jako z pohádky

Život jako z pohádky

Žít život jako z pohádky

a nemít čas na hádky.

Ten čas nechat volně plynout

starosti ať si zhynou.

Možná mám čas jediný

a jsem tady na chvíli.

No a? Jsem tady snad jediná,

co tady tu bídu proklíná?

Nejsi sama, ty to víš,

pojď si sednout na můj klín.

Zahřeju tě láskou svou,

projdeme se oblohou,

projdeme se noční tmou,

ukážu ti touhu svou.

Zardousím tě vyznáním

řekneš : „ Blázne, sníš,“

Nesním, lásko moje,

už jsi moje, podoboje.