*
...a láhev čeká
sny modulované přáním
uvidět tě za svítání
u svých nových dveří
(a někdy svým přáním věřím)
jenže prázdno je za dveřmi
(a zklamání? velké, věř mi!)
a když denně se to stává
má nálada? černá káva...
řadu hodin, dnů a týdnů
po dveřích se poohlídnu
na chalupě u Bechlína
chladím v sněhu láhev vína
zatímco sníh taje venku
žárlivě střežím tvou sklenku
U Bechlína? No tak to nesmutni a vylez na Říp! Vůkolní země prý mlékem a strdím oplývá (aspoň to tvrdil slovutný praotec, když byl tam venku). Že by se tedy nenašla nějaká múza mámivá, co by si s tebou dala sklenku?
23.02.2015 22:12:25 | Aida
Je tu taková ošemetná věc, jako je časový posun. Ono mi nějak už není dvaadvacet... a víno už piju 52let s jinou ženou a je mi, to co bylo, vlastně u nosu... no jo - ale TENKRÁT nebylo!!!
24.02.2015 00:40:55 | aravara
To je ale moc hezké, že vzpomínky vydržely! To musela být láska jako trám! A vlastně ještě hezčí je, že Ti takovou dobu drží další vztah (tedy jestli je ta jiná žena stále tatáž...)
24.02.2015 19:08:01 | Aida