Hřích

Po Tvé ruce pod peřinou šmátrám,

zda ležíš vedle mě, pátrám.

Ruka mi jezdí sem a zase tam,

nic, pusto prázdno, jsem zde sám.

Jen teplo Tvého těla, Tvé kůže,

zbylo mi. Rudá růže.

Vždyť snad ještě teď líbal jsem Tvé vlásky,

a Ty líbalas mě, z čisté lásky.

A na všech stěnách Tvé šedomodré oči,

a se mnou se svět pořád točí.

V uších mi stále zní Tvůj smích,

cožpak milovat Tě, byl hřích?