Touha

Mé touhy jsem polapil do zvuku hromů.
Tvůj úsměv jsem vykreslil do korun stromů.
Mé pocity uchytil do temna srdce.
Tvé doteky na těle cítil jsem hladce.

Vzrušení krájel bych snad leda nožem.
Za všechno tohle to si sami můžem.
Líbání, doteky, všechno tak krásné.
To vzrušení zdá se být třpytivě jasné.

Své pocity čmárám po bílých zdech.
Na týle cítím stále tvůj dech.
Chybí mi přítomnost nás obou u mě.
Čekám tu na Tebe, jsem stále ve tmě.