Anotace: Píseň.
zase nám průvan vlasy čeří
a ty se choulíš do deky
(tak jako loni)
chladný vzduch vane zpode dveří
hřejí nás jemné doteky
a všechno voní
zase jsi sladká po rybízu
jako ta růže popínáš
a já mám trny
strhej je a nech proudit mízu
pomalu sobě do klína
(tak jako loni)
Na těle nosíš jemnou krajku
stále jsi největší z mých múz
jenže z krajky sešila jsi bílou vlajku
a mě zbylo jenom tohle blues
kocour se líně k nohám schoulil
zatímco slunko nahlíží
skrz husté stromy
pofoukej vše co v srdci bolí
projdi se se mnou Paříží
(tak jako loni)
https://soundcloud.com/tomcortes/tom-cortes-loni
Tome, slabiky nepočítám...jelikož to neumím.
Jen mi nějak nesedí ty metafory...rybíz je děsně kyselý a zraje v teplém létě, kdy se kočky nechoulí, ale rozvalují na slunci...ta atmosféra mi nesedí...ale je to asi jen můj materiální dojem. :)
02.03.2015 19:10:42 | MARKO
jé, jsi mě předběhla, pokud by to měl být písňový text, tak mi ty mírné nelogičnosti budou vadit (sladká po rybízu). jako posluchač písně nemám možnost číst text, natož víckrát za sebou, nepoznám závorky, potřebuju se chytnout napoprvé.
02.03.2015 20:41:10 | hledač
Jak jsem psal MARKO, nelogičnost to není, jen to pro neznalého jde obtížně luštit. Ten obraz je v první řadě o parfému, který voní jako černý rybíz, ale sladce. Nicméně, jako čtenáře poezie, by tě mělo právě tohle trknout a měl by sis říct, proč tu je rozpor v některých metaforách...? Z toho se dá vyvodit, že to asi není tak idylické, jak se to v prvním plánu tváří - je tu nějaká nejistota. A proč je na konci najednou "ale ne jak loni"?
Je to samozřejmě o lásce, ale o lásce ve vzpomínkách. Je to hlava, která si skládá za sebou hezké chvíle, které už dávno nejsou. A loni skončily.
03.03.2015 04:19:42 | Tom Dvořák
jako čtenář to beru, v poho, vyjadřoval jsem se z pozice posluchače písně :-)
03.03.2015 10:17:32 | hledač
Ale třeba moje Provázky jsou taky pro nezasvěcené jen hrstka obrazů.
03.03.2015 14:09:13 | Tom Dvořák
Smím se zeptat, kdo jsou ti zasvěcení? (sem tam se tu na literu uvádí u textů, že je může pochopit jen někdo, nebo někdo lépe než druhý, a dost mě štve, že já nikdy nejsem ten vyvolený)
03.03.2015 15:48:20 | Bylinná směs
Ten, kdo ví o čem konkrétně text, nebo každý obraz je. Což můžou být jen dva lidi - autor a objekt. Nebo je autor. A u mě je to dost často právě tak. Můj objekt by dobře věděl, proč je sladký po rybízu. To, že to čtenář neví a ani vědět nemůže mu ale přeci dává prostor k tomu, nad tím přemýšlet a přijít s vlastním výkladem.
03.03.2015 19:46:42 | Tom Dvořák
Ok, jen nerozumím teda těm řečičkám o tom, že jen zasvěcení pochopí, když teda zasvěcený není skoro nikdo ;)
03.03.2015 20:00:52 | Bylinná směs
Tak zasvěcení neříká, jestli jich je tisíc, nebo jsou dva. Až Ale proč řečičky?
03.03.2015 20:42:21 | Tom Dvořák
Jasně. Musel by tam být refrén, co to trochu uvede na pravou míru :)
03.03.2015 13:58:16 | Tom Dvořák
Je to hodně osobní. Slepený ze vzpomínek. Nehledej v těch obrazech logiku. Nevážou se k času, ale jen k místům a osobě.
02.03.2015 19:13:15 | Tom Dvořák
Pak nezbývá, než se projít Paříží. :)
02.03.2015 19:17:49 | MARKO
Letos Berlínem, ale nebude to jako (před)loni...
02.03.2015 19:19:17 | Tom Dvořák
Berlín a...jeho monstrózní stavby mají stále atmosféru...to se máš ..hned bych jela taky.
02.03.2015 19:28:28 | MARKO
Kdybys tušila ty okolnosti, tak bys dvakrát vážila ;) Ale díky za rozptýlení ;)
02.03.2015 19:37:29 | Tom Dvořák