Důvody lásky

Když říkám, že tě miluji,
rozum hned žádá důvod.
Snad aspoň duše vytuší
nádherných pocitů původ.

Miluji tvůj pohled v očích,
tvoje gesta, doteky,
kéž bych vedle tebe směla
žít jen šťastně, navěky.

Miluji tvá moudrá slova,
to, že mi vždy rozumíš,
že mě nikdy neodsoudíš,
i když o mně všechno víš.

Miluji tvou něžnou duši,
srdce, tělo, bytost celou,
miluji tvou lásku ke mně,
jedinečnou, neotřelou.

Miluji tě, protože...
...máš v sobě ono ´cosi´.
S tebou se cítím konečně celistvá.
A o to duše má po věky prosí.