Pomatení smyslů

Tvůj pohled teď kůží vnímám
zaostřuje buněk čočka
nemohu se nikdy dočkat
poplach citů srdcem spínám.

Oči vidí šumět slova
omývají moje břehy
spláchnou žal a bonus něhy
přeji si vždy opakovat.

Skrz ústa mi sálá kůže
ochutnávám její vůně
cítím se jak dítě v lůně
než rozvine se zralá růže.

Nos zachytil sladkost tvoji
tají višně v čokoládě
city byly na poradě
hormony už houfně zbrojí.

Ušima naslouchám dotekům
jemným kladívkům klavíru
co změní láskou vesmíru
vztah Kapuletů k Montekům.