Anotace: Klasický sonet. Úkol na hodinu poetiky.
Na počátku bylo slovo
pak věty, jako barvy v paletě
tys malovala na růžovo
vše krásné, co jsi zřela na světě
jenže barvy smyly deště
jež jsi na ně léta pršela
chvíli mluvila jsi ještě
pak oněmělas' docela
dříve nežli budem v šedi
co ti nyní v srdci sedí
oba lapeni
naučím tě nové řeči
která umí slovy léčit
každá trápení
Pravidlům sonetů sice moc nerozumím, ale líbí se mi.
21.03.2015 11:05:51 | Robin Marnolli
Když vezmeš čistě formu, existují dva nejběžnější typy.
Shakespearovský (anglický):
4:4:4:2, většinou střídavé verše, kdy poslední dvojverší je pointa. Pomineme teď blakvers, nebo jamb.
Petrarkovský (italský):
4:4:3:3, nebo 4:4:2:2:2, kdy terceta nebo dvojverší vždy spojuje společný rým. Stavba kvartet buď ABAB, nebo ABBA. Devátý verš je volta - zvrat v atmosféře. První kvarteto je teze, druhé antiteze, terceta v závěru jsou synteze.
Tohle je tedy ten italský, konkrétně ABAB, CDCD, EEF, GGF. Volta je tu udělaná tak, že se přesouvá vyprávění do současnosti a začíná se promlouvat přímo k oné osobě. Teze, antiteze a synteze myslím jsou jasné.
Je to krásná forma, doporučuju si jich pár vyzkoušet.
31.10.2015 13:20:37 | Tom Dvořák
mám dojem, že klasický sonet by se měl lámat v devátém řádku, a to dost drsně oproti prvním osmi, tady mi to připadá moc brzy.
20.03.2015 22:56:18 | hledač
Viz. komentář Robinovi - ta volta je tu trochu v něčem jiném, jinak máš rozhodně pravdu.
31.10.2015 13:21:13 | Tom Dvořák