Procházím rajskou zahradou,kde všechno radostně zpívá a ševelí,
kde každý kout zalévá hřejivá zář,
já tudy toulám se po cestách růžových,
v dlaních svírám svou Pandořinu skříňku vzpomínek,
temný stín bolesti zdobí mou tvář.
Procházím rajskou zahradou a hrdě nesu svůj kříž,
v krajině srdeční studí a zebe,
smutným pohledem okolo sebe bloumám,
pro svůj malý poklad hledám tu skrýš.
V rajské zahradě procházím jabloňovým sadem,kde zralé plody hříchu k hostině Tě zvou,
já dávno jejich chuť už znám,
trpkost po nich v ústech zůstává.
Sliby své,sladké a opojné Ti o beztrestné vášni a lásce lžou...
Dnes naposled toulám se rajskou zahradou,duši mou zahalil smuteční pléd,
v duchu hladím ta místa,kde vedle Tebe zastavil se čas.
Za trest s pokorou přijímám hadí uštknutí,
v žilách už se mi rozlévá jeho jed....
Za těžkou mříží zamkli jsme bránu do ráje a zahodily od ní klíč.
Už nejsme Adam a Eva,štěstí nám nepatří,
tam,kde je Tvé místo musel jsi odejít a všechno krásné odnést si pryč......
Krásné, tiché rozjímání ve vzpomínkách. ST :O)
23.03.2015 19:11:32 | Tichá meluzína