Lásko..

Chtěla bych Tě poznat, jako žádná jiná,
nemuset se cítit svojí láskou vinná,
chtěla bych být oporou při každém Tvém pádu,
chtěla bych Ti zaslepit každou Tvojí ránu.

V bezmoci mám naději, že Tě smím mít navěky,
a po zbytek našich dnů milovat Tě bezděky,
nebojím se odchodu, věřím, že to zvládneme,
základem je, nemít strach, že zas na dno spadneme.

Vždy se znova zamiluju do Tvých krásných pohledů,
strhnout pohled od Tvých očí nikdy sama nesvedu,
pak Tvůj úsměv, zvedlé koutky, neznám žádný krásnější,
a tak lásko, a věř tomu, můj den je pak jasnější.

Tak tady vidíš, co se mnou děláš,
snad Tě to nikdy nepřejde,
a proto doufám, že mě dost nemáš,
a že nám ráno, do snů nevejde...