Prostěradla

 

Na prostěradle zasychá moje láska

je smutná a skrčená, je prázdná

 

chci jí pohladit, utěšit

uhne a zaprská

jako pouliční kočka

 

je nevinná a je krotká

když jí to dovolím

a s každým odloženým kouskem prádla

nechá se pohladit o trochu dýl

 

jenže s raním sluncem

mě nenávidí

a já jí prosím

ať mi odpustí

 

zas a znovu

 

nakonec jí zabalím do prostěradla

a odložím do koše na prádlo

 

unvitř je smutná

uvnitř je prázdná

 

vyperu jí s večerem

a povleču postele

novou láskou

 

ve skříni jí je ještě dost