Jsme už jiní
Jsme už jiní
V poutech vyhladovělý
dívám se prázdným pohledem
jako piha v bledé tváři
co úsměv pro ni nenalézám
zůstávám viset žíznivou touhou
na kříži koloběhu cest
můj život je náhle osamělý
v krvi mám známou píseň válečníka
příběh co vzpomíná jak zavřel jsem oči
před tvou svátostí aby mi neunikla
však zničen tvým kouzlem pohádek
do hrobu uléhám
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Válečník se sice nevzdává, ale tuhle bitvu stejně nevyhrajeme, zatím uléhám jen do postele ale i na ten hrob by měl být člověk připraven, básnička je krásná, pravda.
30.12.2015 22:43:18 | carodejka