Záhada

Záhado kterou nelze vyřešit snadno,
Komu hlavu zamotáš tomu není radno,
Otevři se ať mohu v tobě číst tvé řádky,
Ať srovnám v sobě zmatené nepořádky,

Sáhla jsem si na dno a už to nechci zkusit,
Jen tě prosím nenechávej mě dál dusit,
Postel plná trní a peřina naplněná ostny,
Noc kolem obklopená temnými zlostmi,

Nepřestávej mě líbat a měj mne v obětí,
Chci být bezmocně uvězněná s tebou staletí,
Teď jsem jen já a ty, jiným do toho nic není,
Třeba pochopíš a všechno se naráz změní …